Ekonomické vědy
1. 6. 2008
Ekonomické teorie
=ekonomické myšlení - počátek se začátkem zemědělství (naturální směna - neolit); dříve jen praktické využití
antika - počátek teorie - Homér - Iliada - válka zdroj bohatství
Solón - reformy - rozdělení obyvatel do 4 majetkových tříd
reformy bratří Grakehů - Řím - tribunové lidu; pozemkové reformy - Řím začal mít hospodářské problémy po zkolonizování celého Středomoří - příliv levného obilí; kolonové - byla jim pronajímaná půda
středověk - trojpolní systém; feudální rozvrstvení společnosti - August Aurélius, Tomáš Akvinský
15.století - absolutní počátek ekonomických teorií; vytváření obchodně-peněžních vztahů
merkantilismus, colbertismus, fyziokratismus (zemědělci = jediná produktivní vrstva), klasická anglická ekonomie, neoklasická ekonomie
co řeší ekonomické teorie: co je bohatství pro danou ekonomii: merkantilismus - obchod; fyziokratismus - zemědělství; A.Smith - v lidské práci a v dělbě práce
akumulace bohatství - jak ho rozmnožovat; růst HDP - veličina, jak se bohatství hromadí
rozdělení bohatství mezi výrobní faktory - kapitál, renta, mzda
Marx - podnikatelé bohatnou a dělníci chudnou - nespravedlivé rozdělení; podnikatel si nechá všechnu nadhodnotu - vytváří jí dělník; "rozvíjí se sociální nůžky"; podle něj by dělníci měli převzít prostředky do svých rukou
psychologie člověka - díky biologickým potřebám funguje ekonomický život; marginální teorie užitečnosti - př. když sníme něco, když nejsme hladoví, tak se užitečnost jídla snižuje; důležité pro reklamy
řešení hospodářských krizí - pravice: přílivem peněz do ekonomiky z centrální banky; podněty k rozšiřování pracovních míst. zlevnění peněz, státní zakázky
vysvětlování fungování trhu - jak funguje na základě střetu nabídky a poptávky
Merkantilismus
1. ekonomická teorie - během 15.-18.století se formuje; spjat s ekonomickým vývojem západních Evropských zemí - 15.století; 18.století - pronikána východ - Habsburská monarchie - díky osvícení; rozpad feudální soustavy - revoluce - zemědělství ztrácí na významu - rozvíjí se obchodně-peněžní vztah; vzrůstá úloha měst
souvisí se zámořskými objevy => rozvoj mezinárodního obchodu - vznik kolonií; roste loďstvo
po 30-ti leté válce první manufaktury
potřeba úpravy politických a státních zřízení - po 30-ti leté válce - parlamentarismus - Británie, Francie
absolutismus - veškeré zbožně-obchodní vztahy pod kontrolou panovníka - centralistické řízení - výhodnější; jinde snaha osamostatnit se => trhání země - problém - na každé hranice platit clo => zdražení výrobku
snaha o celistvé území bez překážek
= teorie postavená na obchodu a penězích; bohatství - v obchodu a penězích (růst = hromadění peněz)
mezinárodní obchod = největší zdroj bohatství
a) raný merkantilismus (15.-16.st.) = hromadit peníze uvnitř státu - přivážet co nejvíce peněz, zboží - z kolonií; bránit odlivu peněz - jediné bohatství jsou peníze; teorie peněžní bilance - Španělsko tím zkrachovalo - dováželi zlato z kolonií a ve Španělsku ztrácelo na hodnotě; opouští se, za vlády Ludvíka XIV. se stává Colbertismus (Jean Baptista Colbert)
b) Colbertismus - hromadění zboží - nereguluje se příliv a odliv peněz, ale zboží; podpora vzniku manufaktur na luxusní zboží; teorie obchodní bilance - regulace pohybu zboží; prostředek zvýšení peněz je aktivní obchodní bilance
státní dohled: podpora výroby vývozních odvětí; omezování domácí spotřeby dováženého luxusního zboží; podpora tranzitního obchodu; omezení vývozu surovin a nezpracovaných zemědělských výrobků (nízké ceny); převážení výrobku pro svou vlastní potřebu vlastním loďstvem; podpora vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu a omezení dovozu těchto výrobků
negativita: negativní dopad na zemědělství; státní zásahy do ekonomiky; vzdálen svobodnému obchodu a volnému působení tržních sil
Fyziokratismus
Francois Quesnay - zakladatel - ekonom Ludvíka XV.; francouzská větev klasické školy politické ekonomie; 50.-60.léta 18.st.; rozvoj ekonomického liberalismu; odpor k merkantilistické politice;
podstata národního hospodářství je totožná s "přirozeným řádem"
zdroj bohatství: zemědělství - výstupy převyšují vstupy
rozdělení národního hospodářství: 1) produktivní sektor - zemědělství - nízké náklady, vytváří přebytek - čistý produkt
2) sterilní sektor - zpracovatelský proces - jen přetváří suroviny na výrobek - nevytváří žádný čistý produkt
3) sektor pozemkového vlastnictví - domácnosti vlastníků pozemků; nulové vstupy a výstupy; zatížení daní
Jean Baptista Say - francouzský ekonomický klasik; doktrína "Sayův zákon trhu" - poptávka a nabídka jsou totéž; "na trh nás neženě něco prodat, ale něco koupit" - nabízí tedy pouze tehdy chce-li něco koupit
Klasická škola politické ekonomie
hlavně v Anglii
1.etapa - pol.18.st. - 20.,30.léta 19.st. - formulování hlavních ekonomických soustav; průmyslová revoluce
2.etapa - do 70.let 19.st. - období systematizace
příčiny vzniku: rozvoj vyspělejších forem hospodaření; odpor k merkantilismu; rostoucí zájem a potřeby svobodného tržního hospodářství
rysy:hospodářský liberalismus; minimální sát; národní hospodářství má svůj "přirození řád"; zájem o makroekonomické subjekty
2 základní teorie: 1) teorie hodnoty - teorie poměrných cen zboží - v podobě jednofaktorové teorie výrobních nákladů; dřív se výrobní náklady nezapočítávaly do cen - jen lidská práce
2) teorie rozdělování - jak spravedlivě ocenit práci, kapitál, pozemkové vlastníky; v podobě makroekonomické teorie přebytku
hlavní bohatství je v práci člověka, dělbě práce, v produktivitě práce
hlavní heslo: svobodný obchod
Adam Smith - zakladatel; "neviditelná ruka trhu" - veškeré aspekty tlačí nabídku a poptávku do rovnovážného bodu
David Ricardo - anglický ekonom; teorie pracovní hodnoty - rozpracování Smithovy jednofaktorové nákladové teorie; výrobní náklady redukovány na náklady pracovní a později přidán kapitál
John Stuart Mill - anglický ekonom a filozof; zásady politické ekonomie - první učebnice ekonomie; vícefaktorová teorie výrobních nákladů - rozpracování té Ricardovy - mzdové náklady, zisk, úrok; snaha o reformu kapitalistického systému - motivace = proměna námezdních dělníků na spoluvlastníky (družstva)
negativita - nadřazení práce nad ostatní výrobní faktory; obava z nedostatku kapitálu; nevíra v technický pokrok
Neoklasická ekonomie
70.léta 19.st. - 30.léta 20.st.; mikroekonomie
soustředění na domácnost a firmy => neřeší nezaměstnanost => končí hospodářskou krizí;
marginální teorie; minimální zásah státu
rysy: marginální teorie = okrajová = mezní analýzy; teorie mezního užitku; teorie mezní produktivity
vše formováno do matematických funkcí - mikroekonomie
3 školy: a) Rakouská - vídeňská - subjektivně psychologická škola - Z.Freud, F.A.Hájek, C.Menger
b) Cambridgeská škola - Anglie
c) Laussennská škola - Švýcarsko; Vilfred Pereto - teorie elit; Leon Walras - teorie celkové rovnováhy
John B. Clarck - teorie mezní produktivity (USA)
Irving Fisher - kvantitativní teorie peněz (USA)
a) teorie mezního užitku - analýza chování spotřebitele - uspokojení základních potřeb (aby 1 č přinesla max. užitek); kupované množství + naléhavost k uspokojení potřeb = 2 základní aspekty => jaký užitek má poslední přidaná jednotka
b) teorie mezní produktivity = rozdělení produktu mezi výrobní činitele - určit podíl jednotlivých činitelů na výrobě => spravedlivě rozdělit => žádné vykořisťování
nedostatky: neřeší makroekonomii; odmítá zásah státu; snížit reálnou mzdu => snížit firemní náklady => zvýšit poptávku po práci
Keynesiánství
20.-30.léta 20.st. - protiváha k neoklasické teorii; nedůvěra k nacionalismu; samoregulační síly trhu už nebyly schopny vracet se do rovnováhy (po obrovské konjunktuře)
John Maynard Keynes - zakladatel, britský ekonom; ve 30.letech obnovil makroekonomický přístup; Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz - kniha
ve vyspělých tržních ekonomikách až do 70.let
proč to přestalo fungovat: nedostatečná poptávka; nestabilita investic díky neochotě investovat => podnikatel pracuje v podmínkách nejistoty => ztráta důvěry v investice => hromadění peněz doma => snižování zaměstnanosti
státní zásahy do hospodářského života - řešení ekonomických krizí:
rozdělování důchodů: zvýšení dědické daně; progresivní zdanění důchodů - zvýší se tím skloň ke spotřebě a sníží skloň k úsporám
úvěrová politika: udržování nízkých úrokových sazeb - politika levných peněz - aby se podnikatelé nebáli vzít úvěr
programy veřejných prací: státní zakázky - podnět k rozšíření pracovních míst - podnikatel platí mzdy ze státních peněz
každou korunu investujeme 3x - př. rohlík - 1/3 pekaři, 1/3 zemědělci, 1/3 energie
Keynes připouští schodkový rozpočet
Monetarismus
makroekonomie 70.-90.léta - navazuje na klasickou ekonomii
50.léta - počátek - Milton Friedman - konzervativní ekonom
Regan, Tetcherová => rozvoj
aktivní úloha peněz; soustředí se na peněžní agregáty - banky; zdůrazňuje politiku v tržní ekonomice
kritika Keynesiánství - schodkový rozpočet, politika plné zaměstnanosti
podstata: hlavní úlohu hrají peníze - udržet nabídku a poptávku v rovnováze; bez státních zásahů (narušují rovnováhu); inflace by měla být minimální - díky rovnováze nabídky a poptávky
Friedmanovo hospodářsko-politické doporučení: monetarická politika má být zaměřena na stálý růst nabídky peněz; růst peněz by měl být stálý bez ohledu na cyklický vývoj hospodářství; množství peněz by se mělo zvyšovat v souladu s hospodářským růstem - 3-5%
Institucionalismus
vznik v 90.letech 19.st. v USA; snaží se vysvětlit vývoj společnosti; alternativní teoretická koncepce
přestavitelé: Veblen - zakladatel; Commons; Galbraith - Americký kapitalismus
rysy: nespokojenost s vysokou mírou abstrakce neoklasické ekonomie; integrace ekonomických věd s ostatními společenskými vědami
institucionalisté: sociální jevy a procesy nazývají institucemi; popisují a systematizují různé sociální jevy a procesy; snaží se přizpůsobit ekonomickou teorii hospodářské realitě; kladou důraz na úlohu institucí v hospodářském životě; sociální psychologie - v souvislosti se vznikem institucí
instituce: organizace různého druhu; tradice, zvyky; stereotypy myšlení; normy chování sociálních supin; skupinová psychologie
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář