Versaillsko – washingtonský mírový systém

1)výsledky války – výhra DOHODY

- rozpad 4 monarchií – Německé císařství,carské Rusko,Osmanská říše a R.-U.

- dosud nejhorší válka, zasáhla všechny oblasti života =>i sociální život, proto jednání ve Versailles, aby se to všechno neopakovalo

- vítěz morální i fyzický je USA – díky nim DOHODA vyhrála

- 1. desetiletí po válce = pacifistické období – mírová jednání, jak zabránit

válce,…

2)územní změny – leden 1919 ve Versailles – zde totiž vyhlásilo Německo své

císařství=>Francie na ně svalovala největší vinu

            2kategorie: státy s všeobecnými zájmy – USA,Japonsko,Itálie,Francie,V.B.

       státy s omezenými zájmy – nástupnické státy

červen 1919 podepsána mírová smlouva s Německem=>totálně ho zdeptat

-ztrácí veškeré kolonie ve prospěch V.B.

- ve prospěch Francie ztrácí Alsasko-Lotrinsko

- oblast Sárska (průmyslová oblast, uhlí) – pod správou SN, těžila zde Francie, po 15 letech se měli rozhodnout ke komu se připojí

- Šlesvicko připadlo ve prospěch Dánska

- přístav Gdaňsk se stal svobodným městem pod správou SN

- východní Prusko + Poznaňsko => vznik Polska

- Hlučínsko (hor. Slezsko) – část ve prospěch Polska a část ve prospěch ČSR

- zakázána všeobecná braná povinnost, rozpuštěna armáda, zůstala jen domobrana (100 tis.) =>pro řešení vnitřních záležitostí

- ztráta ponorek a loďstva => válečná kořist

- zákaz modernizace zbrojního průmyslu => mezinárodní kontrola

- placení válečných reparací (cenné papíry,cenné kovy, zboží,…) =>ve 20. letech vyvolá hospodářskou i politickou krizi – celková reparace = 132 mld zlatých marek – přes 50% do Francie, 22% do V.B. a zbytek dalším zemím

- vznik nástupnických států (po rozpadu R.-U.) – 7 států: Československo, Polsko, Rumunsko, Království Srbů,Chorvatů a Slovinců (=Jugoslávie), část sev.Itálie k Itálii, Rakousko a Maďarsko

- Polsko – vznik spojením části Německa, R.-U. a Ruska =>největší část z Ruska

únor 1919 – pakt o Společnosti národů – hlavně díky W. Wilsonovi

                                                   - později totální selhání 

září 1919 Saint-Germain – mírová smlouva s R.-U.

            - ustanovení reparací, zákaz spojení Německa s Rakouskem

- potvrzení hranic nově vzniklých států

listopad 1919 – smlouva s Bulharskem – územní ztráty ve prospěch okolních států

červen 1920 v Trianonu podepsána smlouva s Maďarskem

- v roce 1919 ještě boje o Slovensko (hlavně na východě) – Maďarsko zatlačeno díky armádě Francouzů a Čechoslováků, potlačení komunistického puče

červenec 1920 Sevrs – smlouva s Tureckem

- rozpad Osmanské říše, vznik republiky, územní ztráty

- reparace, omezeno loďstvo

-úžiny v Černém moři pod správou SN

1921-1922 Washingtonská konference – týkala se především koloniálního uspořádání

- hlavní role V.B.,USA,Francie, Japonsko

- 3 traktáty o 3 krocích

1) status kvo v oblasti Tichomoří – kolonie jsou nedotknutelné

2)kvóty o množství vojska (loďstva), které mohou být v koloniích

3)princip otevřených dveří v Číně

- dotvoření nového systému, snaha o to, aby se další spory už řešily jen na konferencích

- snaha zabezpečit mír, demokracii, klid a pohodu

2 směry – W. Wilson - demokracie

                  V.I.Lenin - rovnost

=> radikalizování obyvatelstva

Svět po I. světové válce

Německo - ekonomický i politický rozvrat Německa

- negativní dopad na obyvatelstvo i tím, že oni jsou těmi špatnými

- územní i hospodářské ztráty

1919 vzniká Výmarská republika (protože vznikla ve Výmaru) – ale zůstává stále Německá říše

- v čele říšský prezident – Franz Ebrt, Národní shromáždění – říšský sněm a říšská rada

- výkonnou moc má říšská rada s kancléřem, kterého jmenuje prezident

srpen 1919 mají i ústavu => vůle lidu

rurská krize – 1.1. 1920 začala platit Versailleská smlouva – Německo nebylo schopno platit           => nedoplatky dřeva a uhlí (reparační komise)

            9.1. 1923 zabrala francouzská vojska území v porúří

            - vyhlášen pasivní odpor => návrh aby se neplatilo a doplatilo se až později =>začátek

ohromné inflace

září 1923 Gustav Stresemann – kancléř, odvolal rozhodnutí pasivního odporu => pak

musel 23. 11. odstoupit a stal se ministrem zahraničních věcí

listopad 1923 – zabránil inflaci měnovou reformou => rentová marka (kryto zemědělským a

průmyslovým vlastnictvím státu + dluhopisy)

říjen 1924 – rentovou marku nahrazuje říšská marka

24. 2.1920 – vznik NSDAP (Národně socialistická německá dělnická strana), založena

rakouským malířem pokojů A. Hitlerem

- chtěli ovládnout Bavorsko, pochodovat na Berlín a svrhnout vládu = mnichovský pivní puč => 9.11. 1923 byli rozprášeni a NSDAP  rozpuštěna a zakázána

            - Hitler uvězněn a tam taky napsal Mein Kampf

13. – 17.3. 1920 Kappův puč- pokus o navrácení monarchie, taky se nepovedlo

nestabilní Německo = nestabilní Evropa => USA má strach, že nestability využije Francie a V.B. => ekonomická podpora Německu

1924 USA přijímá Dawesův plán => stabilizace německého hospodářství = „Zlatý dolarový déšť“= mezinárodní úvěr 800 mil zlatých marek

- Německo se trochu dostalo z krize – reparace byly rozloženy do 5ti let =>jejich rozložení a zmírnění

1929 Youngův plán – schválen 1930 v Haagu

- zrušení reparační komise a zrušení dozoru nad německou ekonomikou

zahraniční vztahy Německa 1922 Janovská konference – mocnosti jednali o německých

reparacích a ruských bolševicích => obojí hrozba

- nedohodli se, co dělat

Rapallo (nedaleko Janova) – Rusko + Německo uzavírá smlouvu=>likvidace veškerých

náhrad + nové diplomatické vztahy

- Stresemann věděl. Že musí mít především dobré vztahy s Francií a Belgií

říjen 1925 Locarno – konference o bezpečnosti v Evropě

- Německo uznává status kvo západních hranic

- garanty byla V.B. a Itálie

září 1926 – Německo přijato do SN – Beneš musel přenechat své místo v SN Stresemannovi

- Stresemann si pak vymínil revizi východních hranic – Československo a Polsko

- byl to pro monarchistický politik, později republikán, prosinec 1926 získal Nobelovu cenu za mír

-problematické Porýní – stále pod kontrolou SN–1925 žádost o vyklizení (Francouzi měli odejít)

červen 1930 Porýní naprosto vyklizeno (o 5 let dříve, než mělo být)

Rakousko: rozklad společnosti i země

- iniciativy se ujal parlament – 21.10. 1918 se schází ve Vídni německy mluvící poslanci z Předlitavska => provizorní Národní shromáždění – vyhlášení státu Německé Rakousko

- z velké říše zbyla jen malá republika zmítající se v problémech

- cílem vytvořit Německý stát => sdružit  všechna území Předlitavska s převahou

německy mluvících  obyvatel (od nás 4 sudetské provincie – 3,5 mil obyvatel)

- druhý plán spojit Rakousko s Německem

- třetí plán = samostatné Rakousko

12. 11. 1918 vytvořena Rakouská republika

- nejsilnější strana – soc. demokraté  K. Renner, O. Bauer, F. Adler, pak křesťanští sociálové

- K. Renner se stal říšským kancléřem 1919

-Bauer (ministr zahraničních věcí) byl na jednáních ve Versailles – tam neuspěl =>sjednocení

nepovoleno

- Karel I. se vzdal své vlády v Předlitavsku i Zalitavsku

- zákon č. 209 z roku 1919 v Rakousku ruší veškeré výsady Habsburků

březen, říjen 1921 – Karel I. se pokusil o návrat v Maďarsku na trůn => zde chtěl upevnit svou  moc – ani jeden pokus se nepodařil a měsíc po 2. pokusu zemřel

- manželka Zita se snažila o restauraci Habsburků pro Ottu Habsburka => až do 80. let, nikdy se to nepovedlo

DETRONIZACE = svržení, sesazení panovníka z trůnu

- špatná hospodářská situace, inflace, sociální nespokojenost

- toho využila levice (sociální demokrati) – sociální reformy – pracovní doba, důstojné

bydlení, pojištění,…reformy hlavně ve Vídni

=> rudá Vídeň – velký stavební boom

- Vídeň se měla mnohem lépe než agrární venkov

- země zasažena španělskou chřipkou => decimace obyvatelstva

září 1919 smlouva v Saint-Germain => velice pomalá postupná stabilizace 1922 - 1923

říjen 1922 Ženevské protokoly – Rakousko získalo půjčku

            - do Rakouska přijel generální komisař (dohlížitel na hospodářství země)

            - povinné daně => na splacení dluhu

            listopad 1924 – šilink a groš => stabilizace měny

proč Ženevské protokoly a stabilita? 1) zahraniční obchod

            2) vnitropolitické napětí venkov X Vídeň =>státní pobídky (financování železnic,…)

            3) touha po tom, aby se jim vedlo lépe

- Rakousko = nový,nikým nechtěný stát, ani vlastním obyvatelstvem ne

- dlouho vázáné na SN a na půjčky

- vnitřní Rakousko usilovalo o blízký vztah s Německem=> to přerušil Hitler, když se dostává k moci ve 30. letech (nechtěl nezávislé samostatné Rakousko)

=> bližší je Itálie a Maďarsko

Maďarsko – mírová smlouva podepsána 1920 v Trianonu

- zbývá jen 1/3 původního území => trauma jako v Německu =>chtějí revizi hranic

 - hospodářské problémy

duben 1919 – Maďarská republika RAD – Bela Kun - viz. ČSR

- radikálové X klerikové (šlechta), agrárníci

- pokusy o návrat Karla I. na trůn

- vláda v listopadu 1921 detronizovala Habsburky

1920 – 1921–Rumunsko, Československo a Jugoslávie vytváří malou dohodu (systém smluv)

            - vojensko-hospodářské spojení

            - garantem Francie (obavy z Německa a itálie)

Rusko – listopad 1917 sjezd Sovětů

březen 1918 separátní mír => problém pro DOHODU

DOHODA se rozhodla k intervenci proti šíření bolševismu (na popud prezidenta W. Wilsona)

červen 1918 – 1. vylodění v Archandělsku – Britové a Francouzi

            - chtěli především zvrátit vývoj a přimět Rusko zpět k válce

16. 7. 1918 – vyvraždění Romanovců, aby se k nim nedostala DOHODA(polili je i kyselinou)

léto 1918 – československé legie pomáhají DOHODĚ a obsazují transsibiřskou magistrálu

            - pomoc bělogvardějců (kozáci) – odpůrci bolševismu

konec roku 1920 – interventi rychle evakuováni – končí intervence i občanská válka

prosinec 1922 vznik Svazu sovětských socialistických republik – Ruská federace,Ukrajina,

Bělorusko a Zakavkazská federace

- hospodářství více devastováno po válce než během ní – epidemie, hlad, rozvrat, chaos

1920 – 1921 hladové bouře a povstání (1921 povstání v Konštátské pevnosti)

prosinec 1920 – program hospodářské obnovy – plán elektrifikace = GOERLO (do 15 let)

březen 1921 nová ekonomická politika NEP

1) byla to zemědělská země => místo nucených odvodů naturální daň

            - byly předepsány dávky, které musel zemědělec odvádět, co bylo navíc, to si mohl

nechat (třeba prodat,…)

2)legalizace volného obchodu – stát má právo zasahovat pouze v oblasti cen a v oblasti velkoobchodu

3)rozpočtové hospodářství –plánování předem, kolik peněz se dá na co = CHAZROŠČOT

4)do země mohou přicházet i cizí společnosti a podnikat => nový kapitál

5)regionální trusty (správní centra) – řízení zemědělství i hospodářství, decentralizace moci

1922 jistý vzestup – diskuse, jak dále hospodařit a nastartovat těžký průmysl => vývoz

ukrajinského obilí

bolševici – původně malá strana – dokázala prosadit všechny své cíle, zfanatizovat lidi

v Rusku i v celé Evropě – na chvíli i skoro jako „náboženství“

            - původně nebylo myšleno toto prosadit do zaostalého zemědělského státu

            - Lenin si myslel, že říjnová revoluce je jen začátkem revolucí v celé Evropě

            =>pomoc nově vzniklých komunistických stran – většinou levicově orientovaní

sociální demokraté

březen 1918 – Komunistická Internacionála (KOMINTERNA) - řídící orgán nových

komunistických stran

                        - podřízeno exekutivám (výkonný orgán), výboru – první předseda

1920 – přijato 21 článků (podmínek) pro přijetí do KOMINTERNY =>velký rozkol a

problémy v social. Stranách, větší zformování demokrat. stran

            - důraz na zisk a získávání podpory členstva

1924 umírá Lenin =>nástup Stalina (od dubna 1922 – 1. tajemník KSS )

- neměl takovou teoretickou přípravu, nebyl moc vzdělaný,ale velký kariérista, který využil každého sporu i možnosti

- jeho odpůrcem byl L. D. Trockyj – vyhrál revoluci, formoval rudou armádu

                                   - mnohem vzdělanější

                                   - odpůrce tvrzení, že lze udělat sovětskou revoluci jen v jedné zemi

                                   - 1929 odvezen na Maltu do exilu, 1940 zavražděn

- proces INDUSTRIALIZCE a KOLEKTIVIZACE – obava z úpadku do mezinárodní izolace =>lehce schizofrení

IDUSTRIALIZACE – co nejrychleji vybudovat těžký průmysl – i naprosto nesmyslně

KOLEKTIVIZACE – 1927/1928 – konec soukromého hospodaření

- vznik KOLCHOZŮ (JZD) a SOVCHOZÚ (státní statky) – vyvlastnění půdy (až 5 mil rodin)          

- většina rodin skončila ve vyhnanství nebo na Sibiři v táborech nucených prací =>velké nepokoje, násilí – bránili se odchodu

- zákaz pohybu venkovského obyvatelstva (aby neutekli do města), zavedení vnitřních prací =>kontrola migrace obyvatel

            1932 – 33 hladomory, hlavně na Ukrajině a na Kavkaze

- Lenin si uvědomoval hrozbu izolace =>pokoušel se navázat aspoň trochu vztahy se

zahraničím – smlouvy s Polskem, Finskem a Pobaltskými republikami

1921 smlouva o pomoci a spolupráci s Mongolskem, 1922 Rapallo – vztahy s Německem

Polsko – trojí dělení v 18. století => v roce 1918 nově vzniklý stát

- velké rozdíly v kultuře, politice, vzdělání, politické elity – neměli konstruktivní diskuse – vždy stáli proti někomu v opozici – dějiny v podstatě jen generálové

leden 1919 – první svobodné volby – volební právo měli i ženy

=> polský SEJM = parlament – základ budování politického systému (prezident,ústava,…)

- i tak stále politicky nestabilní stát – ekonomické problémy, vysoká inflace (zastavení až 1924 - 1925) – to vše řeší až do února 1926

1925/1926 pokus o převrat (velkostatkáři, vojáci, chudina) a nastolení vlády silné ruky

květen 1926 v čele J. Pilsudksy – formoval polské legie za I. sv. v., zvrátil zázrak na Visle a

vyhnal rudou armádu =>národní hrdina, naděje stability a pořádku

proces SANACE – kritika nefunkčního parlament. systému, neschopnost vlády řešit

ekonomické problémy

            => politické strany jsou nedůležité

autoritativní režim – nerozpustil SEJM, funguje opozice, svoboda tisku, nezničil ústavu

                        - senát nemohl volit,odvolávat ani kontrolovat vládu (to bylo protiústavní)

- opora ve vojsku => armáda heroizována (mají největší zásluhy)

- 2x zvolen prezidentem – to odmítl (prezident je jen loutka)

1926 – 1928, 1930 premiérem

- fakticky je moc jen v jeho rukou – parlament i prezident jsou jen loutky (navenek to vypadá jako demokratický systém)

- pozemková šlechta => majetkový vzestup (propojení s armádou)

– usilovalo o revizi hranic – špatné vztahy s Ruskem(část Ukrajiny,Běloruska a Litvy)

                        - Poláci využili nepokojů v Rusku a že bolševici měli na vrh

                        duben 1920 útok na Kyjev – dobyt v květnu pod vedením J. Pilsudského

                        - bolševici se ale nedali, mobilizovali zbídačelé ruské masy obyvatel na obranu

vlasti => dobývají zpět Kyjev, velká ofenzíva proti Polsku

- ruský zázrak na Visle – dostali se až k Varšavě

- bolševické nebezpečí =>jednání DOHODY (lord G. Curson) – přerozdělení území na základě etnického složení obyvatel =>to odmítli

- rudá armáda ve Varšavě – nedokázali ale úspěch využít – podcenili protiruské nálady Poláků

- polská společnost sice chtěla změny, ale ne bolševickou revoluci – přinesli to Rusové a

navíc to bylo něco naprosto cizího

srpen 1920 – ruská vojska odražena, říjen 1920 příměří

18. 3. 1921 – mírová smlouva v Rize – etnické oblasti připojeny k Polsku

Společnost národů

- od února 1919 se jednalo o této organizaci

- dobrá idea,ale těžko proveditelná

- demokratická spolupráce, zajištění míru ve světě

- mandátní smlouvy (stále jsou totiž kolonie) => právo na správu sporného území

duben 1919 – usnesení o SN

- USA neratifikovali smlouvu SN a vrátili se do izolace neutrálního státu

- rozdílné představy a očekávání od SN => snaha mít politickou moc

- garanční pakt o hranicích - o Německo

- otázky ohledně zbrojení =>  od roku 1923 odzbrojovací jednání => BRIAND-KELLOGŮV PAKT (1928) – 60 států se zavázalo, že vzájemné spory nebudou řešit vojenskou cestou

- jenže tento pakt byl jen deklarativní => neobsahuje paragrafy, co se stane, když začnou útočit ani jak konkrétně se odzbrojí

Poválečná 20. léta

- zlatá pacifická léta

- ekonomicky nejlépe na tom byly USA

- obnova neprochází všude stejně => KONJUKTURA střídána KRIZÍ – v USA krize z 

nadvýroby

- rozvoj liberálně-tržních vztahů

- výdobytky doby – auta, letadla, lékařství,silnice, dálnice – nejdříve využíváno ve válce, po

válce masová výroba pro veřejnost

- pásová výroba, kompletovací linky, telekomunikace

- benzín, umělý kaučuk, barevné fotografie, konzumní život (vyšší životní úroveň)= > sport, turistika, cestování, poznávání, využití volného času pro relaxačně-vzdělávacím způsobem

- jazz –Louis Armstrong, 1930 Walt Disney

Fašismus a komunismus

- sice léta prosperity, ale společnost byla ochotna přijmout oba extrémistické směry

FAŚISMUS- počátky v nacionalismu

            - politická antidemokratická a antiliberalistická ideologie

            - jilmové pruty svázané červenou stuhou a v nich byla sekera – sluhové ji nosili před

senátory (svými pány) – původ z antického Říma

            principy: kolektivismus, totalitarismus a nacionalismus (typický ráz pro každou zemi)

            prosazení díky: ekonomické nestabilitě, neschopnosti  koalic i celého polit. systému

                                    - všeobecná krize – kulturní, morální, hospodářská, společenská,…

                                   - všeobecná nedůvěra vůči novodobým demokratickým systémům

                                   - vyšší a střední vrstvy měli panickou hrůzu z bolševismu

cíle: nastolení pořádku, řádu => stavovský řád společnosti (budou nadřazení i

spodina – vlády vyvolených)

            společné prvky: nadřazenost celku nad potřebami jednotlivce => popírání                                        individualismu

                        - disciplína, plynulý chod státu, kritika demokracie, cizinců i přistěhovalců

                        - vůdcovský princip, cenzura, prosazení požadavků násilím a propagandou

- vznik v Itálii

- ta patřila k DOHODĚ, přesto nespokojena s jednáním ve Versailles (nedostali území u

Jadranu, které chtěli)

- v Itálii konstituční monarchie, nezvládá poválečnou situaci (rozdíly mezi S a J)

=>toho využívá pravicové hnutí v čele s Benitem Mussolinim

říjen 1922 – „černé košile“ provedli převrat – pochod na Řím a chopení se moci

30. 10. 1922 Mussolini jmenován premiérem (od krále Emanuela)

- od roku 1926 období zákonné diktatury – fašisté si upevňují své pozice na úkor socialistů

1926 – Mussolini ruší pluralitní systém=>jen Velká říšská rada = hlavní orgán rozhodující o všem – pořád ale existuje konstituční monarchie (jen navenek)

- v Itálii fašismus nebyl rasistický, žádné prvky antisemitismu – až ve 30. letech na nátlak

Hitlera přijímají Norimberské zákony (žádné masové vyvražďování, žádné koncentrační tábory)

- spíše forma ekonomického korporativismu – korporace = zájmové uskupení (cechy)

                        - stát omezoval jejich počet

                        - zástupci korporací s fašisty tak řídili stát                                                      

                        - měli tak velký vliv na politiku, odbory zrušeny

- od roku 1926 plná vláda fašismu s plným prosazením totalitních prvků

KOMUNISMUS = extrémní levicová ideologie

            - odmítají rozdíly mezi třídami, společné vlastnictví výrobních prostředků

            - kořeny rovnosti už v antice, středověku i osvícenství - VFR

cíle: Beztřídní společnost => třídní boj (19. a 20. století) – snaha aby nebyly třídy

                    Sociální jistoty, sociální podpora státu

            rozdílné směry – v pojetí jak bude beztřídní společnost vypadat a jak toho dosáhnout  - Troskysmus, Stalinismus, Eurokomunisté, atd.       

od března 1919 – KOMUNISTICKÁ INTERNACIONÁLA (Moskva) – té jsou podřízeny všechny frakce => navenek jistá celistvost

FAŠISMUS                                       X                                 KOMUNISMUS

                                                  TOTALITA

Omezení lidských práv; vláda jedné strany; militarismus; represivní složky – gestapo, SA, SS, KGB

Cenzura; propaganda – filmy, TV, plakáty; koncentrační, vyhlazovací a pracovní tábory – Terezín, Osvětim, Březinka, Jáchymov; zastrašování; procesy – M. Horáková

vznik

Itálie – po 1. sv. válce                          X                     už v antice, středověku

cíle

územní expanze, světovláda                 X                     beztřídní společnost,spol. vlastnictví

výrobních prostředků

opora

armáda, střední vrstva, katolická          X                     proletariát

církev, váleční vysloužilci

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

několik frakcí                                      X                     jedno centrum - Moskva

různost podob podle zemí                    X                     jednolitost       

                                                           X                     potlačování tradic

1. republika

- podzim 1918 – léto 1919 – převratové období, dotváření hranic

 - 3 převraty k definitivnímu dotvoření republiky

1) Praha 28. 10. 1918 - konstruktivní

2) Německý převrat – české obyvatelstvo se emancipovalo

a)      Němci poražený národ

b)      Padla pangermánská myšlenka

c)      Češi mají samostatný stát

3) Slovenský převrat – Masaryk je zakomponoval do republiky (více obyvatel, záchrana

Slováků)

            - když vznikla republika, tak chvíli trvalo, než to k nim došlo

            30. 10. 1918 Martinská deklarace – souhlas Slováků, že se k nám připojí

            - Slovenská národní rada nemá za sebou tolik zkušeností ani národní odboj jako Češi

            -  vše bylo v rukách Maďarů

            - nemají žádnou inteligenci

            -Vavro Šrobár od 4 .11. 1918 v čele vlády (Slovenské rady)

            - Maďaři se s tím nechtěli smířit => protiútok => začínají zabírat Slovensko

            - pro Slovensko tíživá situace, problémy se zásobováním =>DOHODA (francouzský

expediční sbor) => na konci března vytlačí armádu Maďarské republiky pryč (museli

vyklidit Slovensko do konce června)

=>hned jsme ho obsadili my = dotvoření Československa

červen 1919 stanovena Z hranice

léto 1920 – hranice se Slovenskem + připojení Podkarpatské Rusy

 - politický systém – zákon z 28. 10. 1918

- nejvyšší politický orgán = národní výbor Československý – z něj 11.11. 1918 =>Národní

shromáždění

- vláda – Karel Kramář, ministr zahraničí – E.Beneš, ministr vojska -  R. Štefánik, prezident –

T.G. Masaryk

- Habsburkové zbaveni nároku na trůn, zrušeny šlechtické tituly

- všechny vlády byli koaliční – nikdy nebyla většina

                                   - všechny národnosti Československa měly svou politickou stranu

                                   - 20. – 30. léta kritika – bylo moc stran (soc.demokracie,agrární strana,                                 národní socialisti,…)

- mimoparlamentní organizace a skupiny – „pětka“–uskupení 5 nejsilnějších polit.stran(1921)

                                                           - když byl problém, sešli se a domluvili se

                                                           - soc. demokrati, agrární strana, národní soc.

            - uskupení HRAD – neformální uskupení lidí, kteří měli blízko k Masarykovi

                                               - Čapek, Peroutka,..

- bankovní sféra – Živnobanka – Jan Preiss

podzim 1918 – přijata prozatímní ústava

29. 2. 1920 přijata první československá ústava

            - navazuje na ústavu FR a USA

            - republikánský a demokratický charakter

            - 6 hlav + preambule

            -  osobní práva – o vyznání, ochrana majetku, svoboda podnikání, ochrana menšin

- prezident nemá moc pravomocí – Masaryk dost oblíbený (zvolen 4x), dokázal

prosadit, co chtěl

- územní uspořádání    

1927 – zemské zřízení – ty jednotlivé země (Rus,Slovensko,Slezsko,Morava a Čechy)

- moc nevyhovovalo

- uniformované složky – armáda, četnictvo (velká vážnost a prestiž)

- rozhlas, tisk, politické strany, hnutí – vliv na veřejné mínění

 - změněny hranice diecézí (majetek) – nelíbí se Vatikánu => 1925-1927 přerušeny diplomatické vztahy – až 1927 to uznají a podepíší

1919 první univerzita v Bratislavě, 1920 Národní divadlo v Bratislavě

- poč. 30. let sílí slovenský nacionalismus

- Praha jejich požadavky moc nerespektuje + Češi tam budují různé instituce a ještě do nich

nastupují => když už Slováci mají svou „inteligenci“, místa jsou obsazená

mezinárodní postavení – orientace na státy DOHODY

- Francie 1924 –spojenecká smlouva => stabilizovat Německo a udržet „v mezích“ – zbrojení, nepustit bolševismus do Evropy

- malá dohoda = vzájemné propojení 3 států 1920 – 1921 – Jugoslávie, Rumunsko, Českosl.

 - 2 společné problémy – Habsburkové – zabránit pokusům o návrat Karla I. na trůn

                                     - snaha Maďarska o revizi hranic

            => vojensko-hospodářský blok, ČSR hlavním organizátorem

 - ve 30. letech tato myšlenka upadá díky změně režimů

- postavení ve střední Evropě  - prostor mezi Německem a Sovětským Ruskem => Beneš se

snaží, abychom tu hráli důležitou roli

- špatné vztahy s Německem, Rakouskem a Polskem

- k Výmarské republice jsme neměli žádné požadavky

- otevřeli jsme hranice emigrantům po bolševickém převratu

-chtěli jsme otevřít prostor Rusku, kdyby šli k demokracii

červen 1922 – smlouva o hospodářské spolupráci X neuznávala vládu

hospodářství -  převažoval průmysl nad zemědělstvím – jediná taková oblast z R.-U.

                        - Slovensko a Podkarpatská Rus spíš zemědělci

                        - po rozpadu R.-U. hledání nových odbytišť

březen 1919 – měnová reforma – A. Rašín => vytvoření české koruny; odloučení od Rakouské měny; zabránění inflaci

            => koruna se stala důvěryhodnou pro zahraničí

            duben 1919 – pozemková reforma – „první znárodnění“

                                   - agrárníci

-         zabrána půda ze šlechtických statků (= lesy nad 500ha a orná nad

150ha)=> pozemkové úřady => rozdělili rolníkům a bezzemkům

            - řeší nezaměstnanost, obživu, poptávku po půdě