10.maturtiní otázka - Vývoj národního divadla od počátku dokonce století
18. 3. 2009
Vývoj národního divadla od počátku dokonce století
Divadlo se začíná objevovat ve 14.století s rozvojem českého jazyka
1) Mastičkář
vzniká v českém prostředí jako původní česká hra. Vzniká v období, kdy se rozvíjí měšťanská literatura - zabývá se sociální problematikou. Počátky v náboženských obřadech a náboženských hrách. Vzniká z velikonoční hry o třech Marií. Marie jdou balzamovat tělo Krista a potřebují si koupit vonné masti - Scéna z nakupování = mastičkář. Mastičkář podvodně nabízí své zboží, představují "zázraky". Kritika, zesměšnění, satira.
Dějištěm je středověké tržiště. Mastičkář, nebo také jako mistr Severin, a jeho prostořeký sluha Rubín na něm rozloží krám a začnou tam vypočítávat a vychvalovat své léčebné masti. Rubín přiláká ke krámku tři Marie (Panna Maria, Máří Magdaléna a Marie, sestra Lazara), které shánějí masti k balzamování mrtvého Kristova těla. Mastičkář před jejich očima vzkřísí Abrahámova syna Izáka. Své masti chce prodat za tři hřivny zlata, ale nakonec je třem Mariím prodá jen za dvě hřivny. Jeho manželka mu nadává, že za ně mohl dostat víc. Další text není dochován.
2) Baroko
v pololidové tvorbě.
Interludia - krátké frašky, jednoaktovky, zesměšňují sedláka a jeho ženu. Autor někdo z měšťanstva.
Václav František Kocmánek
objevuje se lidové drama - podoba loutkového divadla. Bylo to česky, šířila se čeština
3) národní obrození
rozvoj českého jazyka, začíná v počátcích. Rozvíjí se divadlo, vychází se z lidového dramatu. První české hry v divadle Bouda.
Josef Kajetán Tyl - snažil se vytvořit Kajetánské divadlo -> musel odejít, založil kočovné divadlo.
Historické hry - Kutnohorští havíři.
Současné hry - frašky - Fidlovačka - Kde domov můj
Paličova dcera - dívka trpí za vinu svého otce
Dramatické báchorky - hry ze současnosti, mají nadpřirozený prvek.
Strakonický dudák - vlastenecká, výchovná
Švanda a Dorotka se do sebe zamilují. Jejich lásce ale nepřeje Dorotčin otec Trnka, protože Švanda nemá rodiče a je chudý. Aby si mohl Dorotku vzít, musí vydělat nějaké peníze. Proto se rozhodne odejít do světa, rozloučí se s Dorotkou a slíbí jí, že se do měsíce vrátí. Cestou usne na palouku v lese, kde ho najdou víly. Na přímluvu jeho matky – víly Rosavy – je Švandovým dudám vdechnuto zvláštní kouzlo. Rosava žádá velitelku víl, aby směla svého syna doprovázet. Lesava svolí, ale podmínkou je, že se Švanda nesmí dovědět, kdo je jeho matka.
Švanda má v cizině velké úspěchy. Potkává podvodníka Vocilku, který mu dělá sekretáře a přitom ho neustále šidí. Švandovi se podaří pomocí svých dud rozesmát princeznu Zuliku, která si ho chce vzít, a tak úplně zapomíná na Dorotku. Protože se Švanda dlouho nevrací zpátky domů, začne se Dorotce stýskat a rozhodne se ho jít hledat se Švandovým kamarádem Kalafunou. Zastihnou ho zrovna v době, kdy si má brát princeznu. Proniknou až na hrad, kde se jich ale Švanda nezastane, a tak jdou vyvedeni strážemi. Nato přijíždí princ Alamir, s kterým byla Zulika zasnoubena, a Švandu nechá uvrhnout do vězení. Až tam si Švanda uvědomí chybu.
Zjeví se mu jeho matka Rosava, řekne mu celou pravdu o tom, kdo vlastně je, a proto je královnou víl uvržena mezi divé ženy. Pomůže Švandovi dostat se z vězení, aby se mohl vrátit zpátky domů k Dorotce. Ta už o něm ale nechce ani slyšet. Až když jí Rosava řekne, že Švandovi hrozí nebezpečí, rozhodne se ho jít Dorotka zachránit.
Švanda byl totiž vlákán Vocilkou o půlnoci do lesa, kde hodlá Švandovi ukrást kouzelné dudy. Švanda je ale donucen hrát na reji divých žen, které ho chtějí zabít. Objeví se ale Dorotka a Švandu osvobodí od kouzel. Švanda slíbí Dorotce, že se změní a oba odcházejí do rodné vsi. Královna víl odpustí i Rosavě, protože ji dojme její láska k Švandovi, jejímu dítěti.
Lesní víla
Jiříkovo vidění
4) období realismu - vrchol českého dramatu - Národní divadlo
Generace národního divadla
Gabriela Krajsová - vážné hry, z moravskoslovácké vesnice.
Gazdina roba
Její pastorkyňa - zhudebněna Leošem Janáčkem. Vypráví jak kostelnička zabíjí nemanželské dítě své pěstounky, aby nebyla odsouzena společností. Ukazuje na ne netolerantnost společnosti
Bratři Vrštíkové
Maryša - Děj se odehrává na slovácké vesnici. Mladá dívka – Maryša je dcerou bohatého sedláka Lízala, miluje však Francka, synka z chudé rodiny, který je právě odveden na vojnu do Brna. Přišel se za Maryšou rozloučit, Lízal ho však zle vyhnal ("takového lunta!"); má pro Maryšu vyhlédnutého jiného ženicha - bohatého mlynáře Vávru, vdovce se třemi dětmi. Přes Maryšin odpor, prosby a slzy přinutí Lízal za vydatné spolupráce své ženy Maryšu si Vávru vzít. Přemluvili ji až pomocí křesťanské víry - Je hřích neposlechnout rodiče. Ptají se jí, co v té sobotní škole dělala, když je neposlouchá,... Manželství není šťastné, Vávra tráví více času v hospodě než doma, nakonec Maryšu i bije a celý příběh rychle spěje k tragickému konci. Franck ji chce odvést, Maryša však ctí svazek manželský a nechce odejít. Když se ale Vávra pokusí Francka zabít, Maryša to již neavydrží a Vávru otráví jedem nasypaným do kávy.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
